Na pulty knihprodejců se dostává jíž osmnáctý díl neohrožené lovkyně upírů, Anity Blake. Kromě napínavé zápletky patřící do populárního žánru dark fantasy se můžou čtenáři opět těšit na řadu scén z Anitina soukromého života, který je s tím profesním neodmyslitelně spjatý.
Série: Anita Blake
Díl: osmnáctý
Rozměry: 130 x 194 mm
Rozsah: 144 stran
Nakladatel: Epocha„I strach? Mohou zombie cítit strach?“ Přikývla jsem: „Ano…“ „To je dokonalé. Takže uděláte to?“ „Skutečně chcete na svého zesnulého muže použít sekeru?“ Přikývla a její tvář byla velmi vážná a sebejistá. Její oči se leskly a šeď se nyní zdála dokonce ještě tmavší, jako oblaka před bouří. „Ach ano, chci. Rozsekám toho parchanta na kusy, zatímco on bude prosit, abych přestala.“
Když se v kanceláři Anity Blakeové sejdou krátce po sobě dva podivní klienti, jsou jejich příběhy jen slabou předzvěstí toho, do jakých hlubin šílenství může někoho zavést smrt nejbližších. Zejména ty, kteří nevěří jejím ujištěním, že z hrobu se nikdy nevrátí jejich milovaný, ale zombie. A pokud mají dotyční nešťastníci takřka neomezené prostředky a naopak nulové morální zábrany, je na problémy zaděláno.
A tak Anita náhle zjistí, že z nezávazného flirtování v restauraci se stala smrtelně nebezpečná hra. Dvěma lvodlaky, kteří v jejím nitru probudí dosud číhající nebezpečnou šelmu, to jen začíná. V sázce jsou její milovaní – a je jedině správné, že o životech všech se rozhodne na hřbitově. Na hřbitově, kde procitne něco, co mělo zůstat navěky v hrobě…
Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem. Stává se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vnitřně rozervaný alfa vlkodlak Richard a neskutečně okouzlující a vlezlý upíří vládce města Jean-Claude.
Anita považuje svou sebeúctu za důležitější než vlastní život, dokonale rozumí zbraním, čelí čarodějnicím a ghúlům, zdivočelým lykantropům i najatým zabijákům, v milostných vztazích však často neví, má-li dát přednost vlkodlačímu vytí či upířím špičákům…
„Ty nejhorší věci děláme pro lásku.“ – Anita Blakeová
Kniha Flirt je k dostání na pultech knihkupectví od prosince 2016. Čtenáři si ji ale mohou pořídit i na knižních e-shopech, nebo s 25% slevou přímo na stránkách Nakladatelství Epocha, kde naleznete další informace.
Ukázka z knihy
„Chci, abyste povolala z mrtvých mou ženu, slečno Blakeová,“ pronesl Tonny Bennington hlasem, který ladil s jeho drahým oblekem a zábleskem Rolexek na pravém zápěstí. Nejspíš to znamená, že je levák. Ne že by záleželo na tom, jakou rukou píše, ale když se vás někdo snaží zabít sedmkrát do týdne, naučíte se všímat si nejprve rukou.
„Upřímnou soustrast,“ odpověděla jsem automaticky, přestože Bennington nedával zármutek vůbec najevo. Jeho tvář působila vyrovnaně, téměř prázdně, takže i když to byl ten typ pohledného padesátníka, který se navzdory šedivým vlasům udržuje v dobré kondici, nedostatek výrazu to všechno kazil. Možná ta prázdnota představovala způsob truchlení, ale jeho šedé oči byly klidné a chladné, když se střetly s mýma. Buď měl nad svým zármutkem železnou kontrolu, nebo s ním smrt jeho ženy nijak nepohnula. To by bylo zajímavé. „Proč chcete, abych vaši ženu oživila, pane Benningtone?“
„Záleží na tom, když vezmu v potaz vaše ceny?“ zeptal se. Dlouze jsem na něj mrkla a přehodila si nohu přes nohu, přičemž jsem si uhladila sukni na stehnech stejně automaticky, jako jsem mu předtím kondolovala. Vrhla jsem po něm lehký úsměv, takový, který mi nedoputoval až k očím. „Mně ano.“
Po těch slovech konečně naplnila jeho oči nějaká emoce: hněv. Ovšem v hlase mu zazněl jen pouhý slabý náznak zlosti, díky které mu oči ztmavly do tmavšího odstínu šedé. Možná za tím nakonec vážně stála železná sebekontrola. „Je to osobní a vy to nepotřebujete vědět, abyste ji mohla povolat jako zombii.“
„Tohle je moje práce, pane Benningtone, ne vaše. Nevíte, co k povolání zombie potřebuji.“
„Zjistil jsem si vše potřebné, slečno Blakeová. Mou ženu nezavraždili, takže nepovstane jako pomstychtivý, masožravý netvor. Nebyla ani vědma, ani čarodějka, a nikdy se ani nedostala do kontaktu s jakýmkoli jiným náboženstvím, kvůli kterému by se mohla vrátit jako něco jiného než obyčejná zombie. V její minulosti se neskrývá nic, co by z ní dělalo špatnou kandidátku na tento rituál.“
Nadzdvihla jsem obočí. „Jsem ohromená. Skutečně jste se informoval.“
Jednou přikývl a rukama s pečlivě upravenými nehty si uhladil klopu na míru šitého saka. „Takže to uděláte?“
Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, pokud mi neřeknete ten důvod.“
Zamračil se a v očích mu znovu plál hněv. „A co za důvod chcete?“
„Takový, který bude dostatečně dobrý, abych rušila spánek zemřelé.“
„Jsem ochotný zaplatit vaši skutečně horentní cenu, slečno Blakeová. Očekával bych, že vás to bude motivovat dostatečně.“
„Peníze nejsou všechno, pane Benningtone. Proč ji chcete povolat z mrtvých? Co doufáte, že tím získáte?“
„Získám?“ zopakoval. „Netuším, co tím myslíte.“
„Já také ne, ale pořád odmítáte odpovědět na mou původní otázku. Myslela jsem, že když ji zformuluji jinak, možná odpovíte.“
„Nechci odpovědět ani na jednu z těch otázek,“ odsekl.
„Pak vaši ženu neoživím. U nás v Oživovatelích s.r.o. jsou i jiní oživovatelé, kteří si vaše peníze vezmou s nadšením. A navíc mají nižší ceny než já.“
„Všichni říkají, že jste nejlepší.“
Pokrčila jsem rameny. Nikdy jsem netušila, co na něco takového odpovědět, a zjistila jsem, že nejlíp zabírá mlčení.
Zdroj informací a obrázků: Epocha.cz
