KNIŽNÍ RECENZE: Tma

Knihy Knižní recenze Novinky

Třetí kniha bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem

Název: TmaTma
Autor: Bernard Minier
Počet stran: 616
Nakladatel: XYZ
Rok vydání: 2016
ISBN: 978-80-7505-374-9
Série: Martin Servaz #3
Klíčová slova: thriller – Francie – znásilnění – ženy – pomsta – vesmírný program

Na další epizodu ze života sympatického majora Martina Servaze jsem se těšila. Úvodní díl série Mráz totiž rozjel poměrně svižný příběh točící se kolem psychopatického sériového vraha, zneužívání mladých lidí a vztahových peripetií hlavních hrdinů z řad policie i civilistů. Volně navazující Kruh tempo nejenže udržel, ale podle mého názoru jej dokonce dokázal ještě více zhutnit a děj vygradovat do skvělé děsivě fascinující atmosféry, při které si autor hraje se čtenářovou myslí jako kočka s myší.

Oběma knihami se volně proplétala ústřední linka konfrontace mezi hlavním kladným hrdinou, policistou Servazem, a ústředním záporákem, psychopatem Julianem Hirtmannem. Třetí pokračování v sérii však vývoj tohoto „vztahu“ trochu opomíjí a zcela se soustředí na případ, do něhož je Servaz proti své vůli zatažen.

~ … ~

Servaz hleděl na balíček. V ústech mu přitom vyschlo. Měl pocit, že ho na zátylku škrábe nějaký pařát a že další pařát se mu noří do hrudi. Balíček byl nicméně menší než ten předešlý. Bylo na něm razítko Toulouse, ale to samozřejmě vůbec nic neznamenalo. Vzhledem k jeho velikosti se tentokrát každopádně nemohlo jednat o krabici s izolační vrstvou. Jedenáct krát devět centimetrů.
Nebyl tam uvedený žádný odesilatel, žádný pan Osoba… Servaz zaváhal a pak jedním škubnutím roztrhl papír. Věděl, že by to neměl dělat, že by měl zavolat laboratoř, aby prozkoumali všechny švy, aby krabici posypali práškem na snímání otisků. Že by ho měl dát do igelitového pytle a odnést k prozkoumání. Ale na předešlém balíku neobjevili nic, takže byl přesvědčený, že ani na tomhle by nic nenašli.
Krabice byla z tvrdého šedého kartonu a víko k ní těsně přiléhalo. Vyhlédl oknem na zasněženou krajinu, zhluboka se nadechl a potom krabici chvějícími se prsty otevřel. Pohled mu sklouzl na dno. Plíce se mu naplnily vzduchem, jak ho zavalila úleva. Nebylo to to, co čekal. Prst, toho se bál. Nebo kadeře vlasů, ucho… Místo toho tam ležela karta s červeným logem, které tvořila koruna, klíč a písmena T a W.
Pod ním bylo malými písmeny napsáno: Hotel Thomas Wilson.
Elektronický klíč od hotelového pokoje… Bylo na něm uvedené i číslo pokoje: 117. A pod ním na červené saténové podložce ležel složený papírek. Servaz ho rozložil.
Schůzka zítra v pokoji číslo 117.

~ … ~

Po psychicky vyčerpávajícím případu, v němž se mu nepodařilo chytit Juliana Hirtmanna, jenž naopak unesl jeho bývalou manželku a poté mu poslal balíček s jejím srdcem, je Martin zcela na dně. Opustil svou práci a snaží se najít ztracený klid v léčebně pro policisty trpící syndromem vyhoření. I tady ho však po několika měsících dostihne jeho práce, někdo mu pošle první indicii k případu, jenž mu pomůže postavit se zpět na nohy a znovu přičichnout k milované profesi.

Kniha v ději sleduje více linií, jednou z nich je život mladé moderátorky v rádiu Christine, která má práci, již miluje, přítele, mazlíčka, obstojný byt, plat i vyhlídku na budoucnost. To vše ale skončí během několika dní po obdržení dopisu na rozloučenou od neznámé ženy, jehož existenci Christine hned neohlásí a vzápětí je její život obrácen naruby neznámým psychopatem, který se očividně rozhodl dohnat ji k psychickému zhroucení a sebevraždě.

~ … ~

Hleděla na prášky… a pro tuto chvíli je odložila na okraj umyvadla.
Vrátila se do obýváku s rozpuštěným aspirinem, posadila se na pohovku a dlouho zůstala nehybně sedět. Poslouchala zvuky domu, který se pomaličku probouzel. Cvakání v potrubí, kroky, vzdálený zvuk rádia a přidušené hlasy. Starý dům nebyl dobře odhlučněný. Věděla však, že je sama, že stojí tváří v tvář neviditelnému protivníkovi.
Mocnějšímu a prohnanějšímu, než je ona. Když znovu zkontrolovala čas, zjistila, že už utekla hodina. Protáhla se, ale nevěděla, co má dělat, kam má jít ani na koho se obrátit. Všechny pokusy reagovat narážely na obrovskou únavu, která ji drtila až do morku kostí. Hrůza z příštího útoku ji úplně paralyzovala. Už neměla z čeho brát, připadala si jako loď utržená z kotvy a nechaná napospas osudu bez kormidla, neustále ohrožená tím, že se rozbije o skaliska… Mnohem snadnější by bylo se tomu podvolit. Pravda je, že už nemám žádnou volbu. Ztratila jsem práci i muže. A tím to určitě ještě nekončí… 

~ … ~

Má očekávání týkající se Tmy byla veliká. Hlavně díky faktu, že se mi mnohem víc líbil druhý díl než první, čekala jsem, že třetí kniha sérii buď přivede k dokonalosti, nebo ztratí dech. Naneštěstí musím přiznat, že se přihodilo něco na způsob druhé varianty. Nelze tak úplně říct, že by Bernard Minier ve Tmě ztratil dech, naopak mám pocit, že je snad ještě více při chuti. Nutno ovšem dodat, že tato chuť už zavání z velké míry perverzností a zvrhlostí, která byla i přes brutální scény v Kruhu ještě celkem únosná.

Ovšem Tma, jejíž děj se točí převážně kolem znásilnění a útoků na ženy, už trochu moje meze překračuje. Jako ženě se mi pasáže o znásilnění a psychologickém týraní nečetly vůbec lehce, a tak bych ji slabším ženským povahám ani nedoporučovala. Vím sice, že existují i horší a děsivější díla a ještě nechutnější autoři, nicméně věřím, že Bernard Minier se k nim svou příští knihou nezařadí. Po tak skvělém začátku by to byl zbytečný pád na dno čtenářského a snad i lidského nevkusu.

Rozsáhlejší ukázky z knihy si můžete stáhnout zde.

Zdroje informací a obrázků: XYZ.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge