Co všechno se může stát během nekonečného čekání na arabského krále? Náš svět se mění a každý se v něm musí znovu najít.
Název: Hologram pro krále
Autor: Dave Eggers
Počet stran: 296
Nakladatel: Plus
Rok vydání: 2014
ISBN: 978-80-259-0278-3
Klíčová slova: Saúdská Arábie – obchod – současný svět – vztahy – hledání životní rovnováhy
S tvorbou Davea Eggerse jsem se seznámila přes Kruh, který vyšel loni. Styl psaní, zajímavé názory a postřehy vpletené do nápaditého příběhu se mi líbily natolik, že jsem vyhledala i jeho starší titul, Hologram pro krále. Tato kniha sice postrádá originalitu, šokantní realistické ztvárnění blízké budoucnosti, monumentální kulisy a početné postavy, nicméně je neméně zajímavým pohledem na část člověčí společnosti a kulturní odlišnosti, odrážející se v mezilidských i obchodních vztazích.
Kniha zachycuje několika týdenní pracovní cestu Alana Claye, který jako obchodní zástupce míří do Saúdské Arábie, aby zde spolu se svými mladšími spolupracovníky prezentoval holografickou komunikační technologii arabskému králi a zajistil tak svému zaměstnavateli získat kontrakt na zajištění IT technologií pro nově vyrůstající město.
~ … ~
Alan nespal. Hlava mu celou noc třeštila a vířila zmatenými obavami. Ke konci už to bylo skoro legrační. Když se nad obzor vylouplo slunce, s hlavou zabořenou do polštáře se zasmál. Kruci, kruci a ještě jednou kruci.
Když dojeli do nového města, na dveřích stanu byl vzkaz. Pro Reliant: Vítejte zpátky v KAEC. Král Abdalláh vás vítá. Udělejte si prosím pohodlí, po obědě vás kontaktujeme.
Ve stanu bylo všechno při starém. Stála tam spousta bílých židlí v přítmí. Nikdo na nic nesáhl.
„Nechali nám tu vodu,“ ukázala Rachel na půl tuctu plastových lahví vyrovnaných na koberci jako artilerie.
Posadili se. Ti tři si dovezli jídlo z hotelu. Sesedli se kolem jednoho laptopu a větší část dopoledne se dívali na film.
Po obědě z Černé skříňky nikdo nepřišel.
„Neměli bychom tam jít za nimi?“ nadhodila Cayley.
„Já nevím,“ ozval se Brad. „Dělá se to?“
„Co jestli se dělá?“ zeptal se Alan.
„Sluší se ukázat se tam takhle bez pozvání? Třeba bychom tu měli radši počkat.
Alan vyšel ze stanu a zamířil k Černé skříňce. Když tam došel, byl úplně propocený. Zase ho přivítala Maha.
„Dobrý den, pane Clayi.“
„Dobrý den, Maho. Myslíte, že se dnes budu moct sejít s panem al-Ahmedem?“
„Je mi to líto, ale je v Rijádu.“
„Včera jste tvrdila, že tu bude celý den.“
„Já vím. Ale večer změnil plány. Moc mě to mrzí.“
„Na něco se vás zeptám. Jste si naprosto jistá, že tu není někdo, s kým bychom se mohli sejít? Kdokoli?“
„Kdokoli?“¨
„Někdo, kdo nám pomůže s bezdrátovým připojením a poskytne nám nějaké informace o naší prezentaci pro krále?“
„Bohužel ne, pane Clayi. Pan al-Ahmed je skutečně vaše primární kontaktní osoba. Určitě se nemůže dočkat, až se s vámi osobně setká, ale to zpoždění je nevyhnutelné. Zítra se vrátí. Zaručeně.“
~ … ~
Pro Alana je úspěch prezentace rovněž důležitý, jelikož realizace spolupráce s králem Abdalláhem mu může zajistit ekonomickou samostatnost a vyváznutí z dluhů, do nichž se dostal během svých vizionářských podnikatelských výstřelků. Brzy ale zjišťuje, že v Arábii panují odlišné zvyky nejen v oblasti kulturní. Svou prezentaci jsou nuceni připravovat v neklimatizovaném stanu uprostřed pouště, v němž není ani stopy po stabilním wi-fi připojení, které je nezbytně důležité. Vypadá to, že nikdo není schopen ani odhadnout, kdy se král ve městě může ukázat a jak dlouho na něj budou nuceni čekat.
Alan během hodin strávených čekáním na krále či aspoň nějakou odpovědnou osobu, se kterou by se dalo vyjednat internetové připojení, vzpomíná a sumarizuje svůj dosavadní život a neúspěchy, které postupně vyústily až v nezáviděníhodnou situaci, v níž se nalézá nyní. Během pobytu se spřátelí s mladým taxikářem Júsufem, úřednicí Hanne nebo doktorkou Zahrou. V každém vztahu však Alan zvládne udělat aspoň jednu botu, díky níž je znovu a znovu nucen zamýšlet se nad svým životem, jeho smyslem a směřováním.
~ … ~
Pořád ty případové studie. Alan se pár takových zúčastnil, ale po čase to začalo být příliš depresivní. Ty otázky od přemoudřelých studentů, co si hrají na seriozní kariéristy. Proč jste nepředvídal popularitu BMX kol? A co horská kola? Tam vás úplně převálcovali. Nebyla chyba přesunout veškerou výrobu do Číny? A to všechno od dětí, jejichž jediná zkušenost s byznysem pocházela z letní brigády. Jak se vaši dodavatelé stali vašimi konkurenty? To byla řečnická otázka. Chcete stlačit výrobní cenu níž, tak vyrábíte v Asii, ale dodavatelé vás brzy přestanou potřebovat, co? Naučíš člověka rybařit… Teď už Číňani rybařit umí a devadesát procent všech kol se vyrábí tam, v jediné provincii.
„Nějaký čas to bylo zajímavé, že,“ řekl Saíd, „když se schwinny vyráběly v Chicagu, raleighe v Anglii, na trhu byla italská kola, francouzská… Jednu dobu existovala skutečná mezinárodní konkurence, člověk si vybíral mezi velmi odlišnými produkty s různým dědictvím, citlivostí zpracování, výrobními technikami…“
Na to si Alan vzpomínal. To byly zlaté časy. Ráno byl v továrně na West Side, pozoroval, jak se stovky kol nakládají do náklaďáků a rámy barevné jako tucet druhů zmrzliny se lesknou na slunci. Nasedl do auta, zamířil na jih a odpoledne byl v Mattoonu nebo Rantoulu nebo Altonu a kontroloval prodejce. Viděl, jak do obchodu vešla rodina, máma s tátou kupovali desetileté dcerce model World Sport, holčička se kola dotýkala jako svátosti. Alan, obchodník i rodiče věděli, že kolo ručně vyrobila pár set kilometrů severně odtud závratně pestrá směska lidí, většina z nich přistěhovalci – Němci, Italové, Švédi, Irové, spousta Japonců a samozřejmě i hromada Poláků, a že kolo vydrží víceméně navždy. Proč na tom záleželo? Proč záleželo na tom, že kdyby se chtěl člověk podívat do továrny, stačilo najet na dálnici? Těžko říct. Ale Alan dělal svou práci dobře. Nebylo těžké prodat něco takového, něco solidního, co bude nedílnou součástí tisíců vzpomínek na dětství.
„No, tyhle časy jsou pryč,“ řekl Alan v naději, že změní téma.
~ … ~
Hologram pro krále ale není knihou spadající do oblasti motivačních titulů nebo osobního rozvoje. Je to příběh zobrazující zlomek ze života postaršího muže, který během svých dnů zažil vzestupy i pády, dobrá i špatná rozhodnutí. Muže, který se najednou ocitá na zcela neznámé půdě, kde je na něj pohlíženo buď jako na neznalého turistu, nebo jako na podezřelého vetřelce s nejasnými úmysly. Líbily se mi některé autorovy postřehy a poznámky umně včleněné do Alanových vzpomínek, jenž reflektují mnohdy nesmyslné jednání a chování lidské společnosti a směřování obchodu a průmyslu hrozící svou neudržitelností a nesmyslností.
Knihy Davea Eggerse vám připraví ne zcela všední zážitek, který je třeba vyzkoušet. V záplavě plytkých detektivek a nudných románů působí osvěžujícím a chytrým dojmem, jako přímořský vánek v rozpálené arabské poušti.
Rozsáhlejší ukázky z knihy si můžete stáhnout zde.
Zdroje informací a obrázků: Plus
