Vzestupy a pády jednoho z největších sportovců světa, který změnil rasovou politiku Ameriky, její pop-kulturu a představy o hrdinství.
Název: Král světa: vzestup a pád Muhammada Aliho
Autor: David Remnick
Počet stran: 432
Nakladatel: XYZ
Rok vydání: 2016
ISBN: 978-80-7505-339-8
Klíčová slova: biografie – sport – box – islám – americké ikony
Tenhle článek asi nepůjde dost dobře nazvat recenzí, i když já své články o knihách považuji spíš za jakýsi čtenářský deník. K téhle knize se totiž nemůžu vyjadřovat jinak, než jako laik, který toho o boxu ví jen málo, a co ví, to se právě dozvěděl z Remnickova díla. Narazila jsem na Krále světa při brouzdání nabídkou vydavatelství XYZ a okamžitě mě zaujal. Vzhledem k tomu, že už mám na poličce připravenou knihu o bratrech Kličkových, napadlo mě, že by bylo dobré vzít ty boxerské legendy tak nějak od začátku. Takže jsem se rozhodla nejprve se pustit do Aliho.
Box patří k mým zájmům teprve pár měsíců. Všechno to začalo jedním večerem loni v listopadu, kdy jsme s přáteli z nudy v televizi přepnuli na zápas Vladimira Klička s Tysonem Furym. I když mě Vladimir tak trochu zklamal, zápas jako takový mě vlastně nakopnul k tomu, abych zkontaktovala nejsympatičtější boxerský klub v Ostravě a začala navštěvovat tamní tréninky kondičního boxu 🙂
Boxování a vlastně celý kondiční trénink, který je výbornou pohybovou aktivitou, mě chytil a zatím stále baví. Přečtení knihy o jedné z největších boxerských ikon mě tedy celkem lákalo. Král světa má celkem hezky vyvedenou obálku, uvnitř knihy se dají najít fotografie ze zápasů, ačkoliv je jich jen několik. Během čtení jsem zjistila, že je dobré mít po ruce počítač nebo alespoň mobilní telefon, kde si můžu vyhledat fotografie nebo zápas, o němž zrovna čtu. Zajímalo mě, jak vypadal mladý Muhammad Ali, když to ještě byl Cassius Clay, obyčejný kluk z Louisville v Kentucky, který přišel do tělocvičny poté, co mu ukradli kolo. Nebo co za strašného bijce byl držitel titulu Charles „Sonny“ Liston, jehož Cassius porazil při svém prvním zápasu o titul mistra světa v těžké váze v roce 1964.
~ … ~
Cassius Clay měl zápas zcela pod kontrolou. Listonovi pod oběma očima naskákaly podlitiny. Za patnáct minut zestárnul o deset let. Ali to miloval už tehdy – a miloval to i teď. „Lidi řvali, kdykoli dal Liston ránu,“ sípal. „Čekali. Ale najednou tomu nemohli uvěřit. Mysleli, že mě Liston vystřelí do hlediště. Podívejte se na mě, co dělám!“ Clay tančil a vystřeloval jeden úder za druhým. V šestém kole připomínal toreadora, který zarazil meč býkovi do zad.
Na konci šestého kola usedl Liston na stoličku a zůstal sedět. Vzdal to. Ali se znovu začal usmívat, když sledoval sebe v mladším vydání, jak pobíhá po ringu a křičí: „Jsem král světa! Král světa!“, jak se naklání přes provazy a řve dolů k sedadlům na sportovní novináře: „Sežerte si ty svoje kecy! Sežerte si ty svoje kecy!“ Druhý den Clay oznámil, že není jen mistrem světa v těžké váze, nýbrž také členem Islámského národa. Za několik týdnů si změnil jméno. A během pár let udělal ze sebe, z toho rychlého a zábavného kluka z Louisvillu v Kentucky, jednu z nejpodmanivějších a nejvíce strhujících postav Ameriky své doby.
~ … ~
Myslím, že některé pasáže je videem ze zápasu vyloženě nutné doplnit. Nebude vás bavit jenom číst o tom, jak Clay porazil Listona i podruhé, a to nečekaným a takřka neviditelným úderem, po němž se Sonny prakticky nemohl zvednout zpátky na nohy. Nebo jak vlastně vypadal „dobrý černoch“ Floyd Patterson, kterého Liston dvakrát zesměšnil a spousta dalších boxerských legend, o kterých se kniha zmiňuje, jako např. Joe Louis, Rocky Marciano nebo Jack Johnson. Myslím, že čtení knihy dokáže probudit zájem i o tyto hvězdy ringu.
David Remnick se ale nevěnuje pouze popisu klíčových zápasů Aliho kariéry. Vyprávění se zaměřuje i na jeho postoj k rasové politice USA, jeho vztahy s islámským národem, jehož členem se stal brzy po svém vítězství nad Listonem, volbu nového jména a odmítnutí narukovat do vietnamské války.
~ … ~
Někdy v době, kdy Ali dostal dopis od Russella, mu vláda zabavila pas. Od té doby zaujímal Ali krajní politické postoje, chodil od jednoho univerzitního kampusu ke druhému a vystupoval proti válce. O Vietnamu už věděl víc a prohloubil své chápání toho, co se stalo jak zemi, tak jemu samotnému. Nezabil by Vietnamce jménem vlády, která stěží uznávala humanitu svých vlastních lidí. Rozhodnutí odmítnout vojenskou službu stálo Aliho v krátké době všechno: jeho titul, popularitu u milionů lidí a nepochybně i miliony dolarů. Členové Louisville Sponsoring Group věděli, že jako Aliho manažerský a obchodní tým končí, ale zároveň mu rychle pomohli připravit nenáročný způsob, jak mu dopomoci k uznání vojenské služby: zálohu, službu u Národní gardy. Usoudili, že kdyby došlo na nejhorší, armáda by poslala Aliho na boxerské exhibice u jednotek. Mysleli, že takhle si může Ali, stejně jako před ním Joe Louis, vylepšit veřejný obraz, aniž by riskoval život a pokoušel štěstěnu. „Ale budiž mu to přičteno ke cti, Muhammad Ali tohle všechno odmítl,“ řekl Gordon Davidson, právník Louisville Group. „Byla to pro něj zásadní věc, nehodlal si nic usnadňovat. Tohle mínění o sobě vyvolal a jeho se držel.“
~ … ~
Box jako sport už jsem si tak trochu osahala, takže čtení Aliho biografie mě docela bavilo. Ačkoliv nejde tak úplně o biografii v pravém slova smyslu. David Remnick sice částečně popisuje Aliho dětství a dospívání, ale jinak se věnuje hlavně okolnostem jeho vzestupu, hlavním vrcholům jeho kariéry, jako byl například zápas o titul se Sonnym Listonem a jeho role v historii americké společnosti. Komentář jeho dalších velkých zápasů, boj s nemocí a odchod z profesionální dráhy už ale v knize bohužel nenajdeme. A je to škoda. Tyto informace lze ale koneckonců získat jinde.
Aliho nenapodobitelný styl, velkohubost, jíž si dodával odvahy před zápasy a pletky s Islámským národem a odmítavý postoj k válce ve Vietnamu, který ho stál titul, z něho udělaly ikonu americké historie. Je dost těžké popsat takovou osobnost, určitě knihu doporučím každému, komu kdy přišel box alespoň trochu zajímavý. Ačkoliv budete možná někdy přeskakovat odstavce a řádky týkající se historie mafiánů, kteří měli do té doby box pod palcem, pasáže popisující vzestup Cassia Claye, který odmítl hrát roli hodného/zlého černocha, jak byli dříve černí boxeři škatulkováni, za přečtení určitě stojí. Jak už jsem zmínila v recenzi na knihu Dvanáct kmenů Hattiiných, tady u nás nejsme tolik obeznámeni s otázkou rasové segregace, která trápila Ameriku v polovině 20. století, o to nezatíženější mysl ale můžeme mít při získávání informací a skládání vlastního názoru.
Remnickovu knihu bych neoznačila za bestseller v tomto žánru, její čtivost taky místy pokulhává, ale klíčové mezníky v Aliho kariéře popisuje velmi dobře a je z ní cítit i citový vztah, se kterým ji autor napsal. Zatím nemám ke srovnání jinou knihu o Muhammadu Alim a myslím, že si raději přečtu něco nového o někom dalším, ale pro doplnění nebo spíš dokreslení obrázku tohoto slavného boxera doporučím spíš vlastní informační průzkum. Začít můžete třeba na pěkně udělaných www stránkách Muhammada Aliho. Vznikl sice i životopisný film Ali s Willem Smithem v hlavní roli, ale ten mi přišel dost zkratkovitý a celkově nudný, čtenář bez dřívější znalosti jeho biografie se v něm může trochu ztrácet. To by ale nemělo odrazovat od nahlédnutí do životních drah výjimečného boxera a zajímavé osobnosti v jednom.
Rozsáhlejší ukázkové kapitoly z knihy si můžete stáhnout zde.
Zdroje informací a obrázků:
Kniha http://www.xyz.cz/kral-sveta-vzestup-a-pad-muhammada-ali-2/
Cassius Clay vs Sonny Liston https://si.wsj.net/public/resources/images/PJ-BT395_LISTON_GR_20140224200415.jpg
Muhammad Ali vs Joe Frazier https://radicalscholarship.files.wordpress.com/2014/04/muhammad-ali-vs-joe-frazier-in-fight-of-the-century-madison-square-garden-in-new-york-city-new-york-1971.jpg
Muhammad Ali vs Sonny Liston http://www.entrepello.com/knowledge/muhammad-ali-top-10-rules-for-success/
