Zřícení airbusu ve Francii přežije jediný cestující. Tříměsíční miminko. Identifikovat jeho skutečnou rodinu ale vůbec není snadné…
Název: Vážka
Autor: Michel Bussi
Počet stran: 424
Nakladatel: Motto
Rok vydání: 2016
ISBN: 978-80-267-0511-6
Klíčová slova: letecká katastrofa – záhadná identita – pátrání – incest – láska – napětí
Na Vážku Michela Bussiho jsem dostala tip přímo z nakladatelství. Mystéria, thrillery, záhadná zmizení nebo ztroskotání mě jako tématika docela baví. Je to sice povětšinou vždycky spíš oddechová záležitost, ale i tak by to mělo být dobře napsáno. A to Vážka je.
Francouzský autor Michel Bussi píše od devadesátých let. Začátky nebyly moc úspěšné, jeho kniha i povídky byly spíše odmítány. O deset let později byla jeho snaha konečně odměněna a od té doby údajně píše jednu knihu ročně. Největší úspěch mu ale zajistilo až vydání Vážky (Un avion sans elle, Presses de la Cité, Paříž 2012).
Co napsat o knize plné napětí a neprozradit přitom nic podstatného z děje? Těžká věc. První stránky zavádějí na palubu airbusu vznášejícím se nad pohořím Jura, který se během několika odstavců zřítí na horu Terrible. O příčině se čtenář nedozví nic moc. Následuje další kapitola o osmnáct let později. Seznamuje se soukromým detektivem s legračním jménem, Crédule Grand-Duc. Ten popisuje svoje pátrání po původu a skutečných rodičích jediného přeživšího nehody, tříměsíční holčičky. Na palubě letadla se totiž před zřícením osudovou shodou okolností nacházely dvě téměř stejně stará miminka. Lyse-Rose, dcera z bohaté a vlivné rodiny de Carvillů a Emilie z obyčejné rodiny Vitralových.
Crédule Grand-Duc na případu pracoval osmnáct let a byl placen babičkou Lyse-Rose, Mathildou de Carville, která chtěla mít jistotu, že soud, jenž nakonec holčičku přiřkl Vitralovým, rozhodl správně. Grand-Duc své pátrání zanesl s nepopiratelným spisovatelským umem do deníku. Včetně výmluvného konce, který chtěl ještě akcentovat svou vlastní sebevraždou. Došlo ale nakonec na sebevraždu nebo se stala vražda?
Příběh přeskakuje do oblíbené studentské kavárny, kde Marc Vitral čeká na svou mladší sestru Emilie. Ta mu předá Grand-Ducův deník a malý dárek, který smí otevřít až hodinu po jejím odchodu. Marc se začte do deníku a postupně odhaluje Grand-Ducovo pátrání, falešné stopy i velmi pozoruhodné a zajímavé okolnosti a otázky ohledně skutečného Emiliina původu. Pomalu mu dochází, že se Emilie chystá udělat něco zásadního. Aniž ještě tuší, co vlastně opravdu míní udělat, je mu jasné, že jí v tom musí zabránit…
~ … ~
~ … ~
Michelu Bussimu se povedlo poskládat velmi zajímavý a čtivý příběh, který je napínavý až do konce. Chvíli mi trvalo, než jsem se do něj začetla, ještě v sobě totiž mám podivné zklamání z ponuré Trojice, která se zabývala poměrně podobnou zápletkou. Vážka ale pochybnosti brzo rozptýlila. Musím říct, že se knize povedlo zcela mě pohltit a dostat do situace, kdy se nemůžu dočkat, až ji zase otevřu v tramvaji nebo v pohodlí doma na gauči. Ani ne však proto, abych zjistila, jak to celé vlastně dopadne a rozuzlila to povedeně zamotané klubko falešných stop a teorií, ale spíš si užila radost ze zábavné četby. Chtělo by se říct, že to je skvělá kniha na léto a dovolenou, no ale mám obavy, že by jste si tu dovolenou moc neužili. Hledali byste totiž každou volnou chvíli k přečtení dalšího odstavce 🙂
Ukázkovou úvodní kapitolu z knihy si můžete stáhnout zde.
Zdroje informací a obrázků: Motto
