Podivné sny i nespavost, prolínání tragické minulosti s přítomností, láska a vražda, to vše lze najít v novém románu Petera Maye.
Název: Ostrov Entry
Autor: Peter May
Počet stran: 407
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
ISBN 978-80-7491-530-7
Klíčová slova: Skotsko – vztahy – historie – vražda – láska
Skotský spisovatel Peter May mne zaujal už před dvěma lety svým románem Skála, prvním dílem volné trilogie odehrávající se vždy poblíž nebo přímo na ostrově Lewis.
Skála je výjimečný román, trošku temný, trošku dobrodružný, spíš než detektivka je to příběh sestávající z retrospektivních flashbacků hlavního hrdiny do dětství a odhalovaní zasutých vzpomínek, které souvisí s návratem ústřední postavy do rodného místa. Perličkou, která dodává knize šmrnc, je pak linie sledující tradiční lov ptáků guga, související s tamním podivným rituálem přeměny chlapců v muže. V dalších dílech lewiské trilogie už podle mého názoru May nedokázal tolik zaujmout jako první knihou, nicméně na kvalitě obsahu neubral.
Románem Ostrov Entry se do tohoto důvěrně známého prostředí znovu vrací. Opakuje v něm úspěšný model detektivního případu, který ale není tak úplně hlavním motivem a pozornost se zaměřuje stejným dílem i na osobní život, trable a démony hlavního hrdiny. Nechybí ani flashbacky do minulosti spjaté s britskou historií.
Detektiv Sime Mackenzie se spolu s týmem kolegů vydává vyšetřovat úmrtí vlivného podnikatele na vzdáleném ostrově Entry v zálivu Svatého Vavřince. James Cowell byl podle slov své manželky ubodán vetřelcem poté, co se jal bránit svou napadenou ženu ve vlastním domě. Sime je pověřen výslechy paní Cowellové a dalších obyvatel, během nichž zjišťuje, že na vraždu panuje obecný názor v ženin neprospěch. Po setkání s Kirsty Cowellovou však není tak úplně schopen vnímat všechny důkazy nezaujatě. Žena, kterou nikdy v životě nepotkal, v němž totiž vyvolává silný dojem, že ji přesto důvěrně zná. Když se navíc objeví společný znak v podobě stejné rytiny na špercích, které oba dva vlastní, Sime má po nocích o čem přemýšlet. Práci mu navíc znepříjemňuje dlouhodobá nespavost, kterou trpí od rozvodu se svou ženou Marie-Ange, policistkou-kolegyní, která navíc působí v případu jako důkazní technik. Čtenář se postupně seznamuje také s příběhem Simova nešťastného manželství, jehož pádu se detektiv stále snaží přijít na kloub.
~ … ~
Zaposlouchal se do bubnování deště o posuvné dveře. Horečný komentář jinak nudného hokejového zápasu v něm skoro zanikal. Představoval si, jak se asi cítí Kirsty Cowellová sama v domku na útesech, vydaném napospas vichřici, když přitom o padesát metrů dál zeje prázdnotou domov, který sdílela se svým posedlým manželem. Napadlo ho, kolik neveselých vzpomínek na nešťastné manželství tohoto páru do sebe dům nasákl, až se staly jeho nedílnou součástí jako důvěrné obložení.
Dům jí nejspíš připadne. Dům, kde nedokázala sama vydržet, když byl Cowell pryč. A uvědomil si, že Kirsty zdědí nejen obydlí, ale také všechen manželův majetek. Patnáct milionů ročně z lovu humrů. Zpracovatelský závod tady na Cap aux Meules. Což mohl být stejně silný motiv pro vraždu jako zrada. Jistě existuje závěť. Další věc, kterou zítra musí prověřit.
Rozbolavělýma očima pátral na stropě po puklinách a mapách, kterými by se jeho mysl mohla v následujících hodinách bdění zaměstnat. Vyvinul si schopnost přetvářet beztvaré skvrny na stěnách a stropech v nekonečné obrazy. Procvičováním představivosti vyplňoval čas. Dokonce i blikavé světlo vyzařované neustále se měnícími výjevy na obrazovce televize dokázalo vykouzlit vlastní stínové divadlo.
Ale dnes večer byla jeho víčka až příliš těžká. Zavřela se a v nastalé tmě ji znovu uviděl. Dívala se na něj, upírala na něj oči. A jemu se na krátký okamžik zdálo, že se usmála…
~ … ~
May opět dovedl vykreslit sympatického hrdinu, který však zdaleka není dokonalý. Zanedbává své blízké, není úspěšný v partnerských vztazích, utápí se v pocitech samoty a zoufalství. Postupným doplňováním informací ze Simova života před odjezdem na Entry skládá kousek po kousku puzzle nešťastného mladého muže, toužícího po teple klidného vztahu a rodině.
Důležitým kořením je ale paralelní linie Simova stejnojmenného předka, jehož životní příběh se mu znovu přehrává po setkání s Kirsty Cowellovou prostřednictvím útržkovitých snů a vzpomínek na předčítání z praprapradědečkova deníku. Sime se postupně rozpomíná na předkovy životní peripetie, kdy nejprve v dětství zachránil dceru zámeckého pána, poté zažil smrt svého otce, hladomor a následné násilné vystěhování ze zámecké půdy, které zapříčinilo jeho přesídlení do Kanady. Během vzpomínání odhaluje zajímavé podrobnosti a podobnosti ve vztahu svého předka se zámeckou slečnou Ciorstaidh, se kterou se do sebe zamilovali, ale osud jim nedopřál spolu zestárnout.
~ … ~
Nevím, jak dlouho doktorovi trvalo, než přijel a ošetřil Ciorstaidh. Ale jakmile byl hotov, vyrazili jsme na jeho koni zpátky po cestě k mé vesnici. U převržené bryčky jsme se zastavili. Doktor šel prohlédnout muže v příkopu. Vstal s chmurným výrazem ve tváři. „Mrtvý,“ konstatoval. To jsem mu býval mohl říct taky. „Ciorstaidhin učitel z Glasgow. Pracoval tu teprve půl roku.“ Nasedl na koně a pootočil se ke mně. „Kdybys ji nedonesl domů na zámek, synku, umřela by tu zimou a vyčerpáním.“
Pobídl koně bičíkem po slabinách a cválali jsme až k odbočce na stezku, kde jsme museli zpomalit, aby si kůň mohl opatrně hledat cestu mezi kamením a kořínky vřesu. Konečně jsme sestoupali svah k vesnici.
Nejspíš se jim nějak podařilo zastavit matčino krvácení. Dosud žila. Zavedli doktora do světnice a mě s Annag vystrčili ven na déšť. Ale mně to nevadilo. Ten den jsem zachránil životy dvou lidí. Vyprávěl jsem Annag, jak se vše seběhlo, a celý jsem se dmul pýchou.
Pak vyšel otec a oba jsme na jeho tváři poznali, jak se mu ulevilo. „Podle doktora by vaše matka měla být v pořádku. Je slabá a potřebuje klid, takže bude na nás všech, abychom ji zastali.“
„Jak se miminko jmenuje?“ zeptala se Annag.
Otec se usmál. „Murdag,“ odpověděl. „Po mé matce.“ Položil mi ruku na rameno. „Vedl sis dobře, chlapče.“ Tetelil jsem se nad jeho chválou radostí. „Doktor mi vyprávěl, že jsi odnesl dceru zámeckého pána až do Ard Mor. Není pochyb, že jsi jí zachránil život.“ Zvedl bradu a zamyšleně přejížděl očima svah nad námi. „Pán za to bude naším dlužníkem.“
~ … ~
Dějová rozvětvenost románu dodává na poutavosti, jíž některé knihy Petera Maye opravdu vynikají. Milovníky detektivek jistě neurazí a ty, kteří na knihách oceňují šmrncovní dávky historie, tajemna a dobové romantiky určitě nezklame. Možná se v budoucnu můžeme těšit na audioknižní verzi románu. Trilogie Lewis se již této podoby dočkala, sama jsem si ji v interpretaci Jiřího Dvořáka vyslechla a tuto zkušenost můžu jenom doporučit. Ostatně druhý díl série byl oceněn titulem Audiokniha roku 2014 v kategorii Nejlepší audiokniha – četba. Ideálně stažením do mobilních telefonu nebo mp3 přehrávače tak knihu můžete poslouchat i ve chvílích, kdy to s tou papírovou příliš nejde.
Ať už ale sáhnete po Ostrovu Entry nebo Skále, myslím, že spisovatelským uměním Petera Maye nebudete zklamáni. Jakoukoliv zkušenost s jeho knihami uvítám v komentářích pod článkem.
https://youtu.be/a36AVDnQMog
Zdroje informací a obrázků: Host Brno
