Zakázané ovoce chutná nejsladčeji… A hodiny tikají… Tik, tik, tak…
Autor: Ella Frank
Počet stran: 275
Nakladatel: Amazon Digital
Datum vydání: 7. 4. 2014
Addison je hvězdou ročníku, nejkrásnější dívka, nejchytřejší studentka, nejúspěšnější školní sprinterka. Tvrdě maká, aby byla nejlepší ve všem, na co sáhne, a je až nezdravě posedlá přesností a odpočítáváním času.
Pak se seznámí s novým učitelem dějepisu, Graysonem McKendrickem, který ji začne okamžitě přitahovat, a protože je pro ni zapovězený, vidí v něm určitou výzvu. Addison si vždy šla tvrdě za tím, co chtěla, a teď se usmyslí, že chce Graysona. Vzhledem k tomu, že jí je osmnáct, je přitažlivá a ví, co chce, není s podivem, že má její učitel co dělat, aby jí odolal. Zvlášť když oba vědí, že i on chce ji. Je jen otázkou času, kdy se jí podvolí a kdy se jim život obrátí naruby. Protože čas neúprosně ubíhá. Tik, tak, tik, tak…
Veiled Innocence je hodně zvláštní příběh. A přitom se zdá, že docela jednoduchý a přímočarý aneb jak se do sebe zamilují studentka střední školy a její profesor. A přitom je v něm víc, určitá hloubka.
Addison je velmi zajímavá postava. Mění se čtenáři před očima – na počátku stojí zdánlivě arogantní holka, která si jde za tím, co chce, a nebere ne jako odpověď. Postupně se v ní ale odkrývá zlomená dívka, kterou tíží obrovský balvan viny za něco, co nemohla ovlivnit, a z které se nakonec vlivem prožitého stane mladá žena s jasně srovnanými prioritami. Z ústředního páru byla tentokrát právě hrdinka ta výraznější.
Vůči Graysonovi jsem docela lhostejná. Profesor, který podlehl svodům studentky, přestože sobě i jí tolikrát říkal ne. Sympatický a pohledný hrdina, který ale větší dojem neudělal, přesto jejich vzájemná přitažlivost postupně přerůstající v něco víc byla uvěřitelná a jeho urputný boj sám se sebou jsem sledovala s napětím.
Veiled Innocence je ale jeden z těch vzácných případů, v němž sympatické a zajímavé postavy stojí stranou zastíněny příběhem a především vytříbeným stylem psaní. Střídání minulosti a přítomnosti zároveň se střídáním úhlů pohledu Addy a Graysona byl zajímavý koncept, zvlášť když prostředí, v němž se hrdinka ocitla v přítomnosti, bylo v ostrém kontrastu s minulostí, a já netrpělivě otáčela každou stránku, abych zjistila, co se stalo mezi tím, jak se hrdinka dostala tam, kam se dostala. Postupně se mi tak ze střípků detailů skládal před očima celý příběh.
Ten je poměrně jednoduchý a přiznám se, že nebýt pohledu v přítomnosti, neudržel by si tolik mou pozornost. Zvědavost mě ale nutila číst dál. A také jsem si užívala stylu psaní Elly Frank, jehož poetiku lze srovnat leda s poetikou Sylvaina Reynarda. Ella umí vykreslit atmosféru a použitými detaily dokáže přeměnit obyčejný příběh v něco výjimečného a originálního, co mě nechávalo napjatou až do poslední stránky – protože na rozdíl od mnoha jiných příběhů studentky a profesora zde nebylo až do poslední stránky jasné, jak to dopadne, a já se bála a zároveň se těšila, co přede mnou konec odhalí.
Zdroj informací a obrázků: Goodreads.com
