Nakladatelství Baronet vydalo 28. listopadu první díl nové urban fantasy série plné magie a záhadných případů. Čarodějka stínů přináší nový pohled do záhrobí, ale také na vznik a proudění magie a hlavně na tajemné fae.
ČARODĚJKA STÍNŮ (KALAYNA PRICE)
Originální název: Grave Witch
Žánr: horor, urban fantasy
Série: Alex Craft 1
Provedení: vázaná
Rozsah: 304 stran
Překladatel: Zuzana Ľalíková
Nakladatel: BaronetAnotace: Skutečnost, že stínová čarodějka Alex Craftová dokáže mluvit s mrtvými, neznamená, že se jí vždy zamlouvá, co se jí mrtví snaží říct…
Coby soukromá vyšetřovatelka a policejní konzultantka viděla Alex Craftová už hodně důsledků černé magie. Ačkoli má dobré vztahy s Deathem, Smrtí samotnou, nic ji zatím nepřipravilo na její poslední případ. Alex vyšetřuje případ sériového vraha, když na ni zaútočí duch oběti, kterého povolala – a to by mělo být nemožné. Pokus o atentát na její osobu je neúspěšný jen proto, že na poslední chvíli zasáhne Death. A když vám i Smrt zachrání život, víte, že váš čeká špatný den…
Alex se musí spojit s drsným detektivem z oddělení vražd Falinem Andrewsem, aby spolu případ vyřešili. Andrews ovšem něco ukrývá a jeho nechuť k Alex je víc než zřejmá. Andrewsovu pomoc bude ale Alex potřebovat, aby rozpletla zapletenou síť politiky reálného i nadpřirozeného světa a dostala vraha, jenž v rukou třímá moc tak zlověstnou, že to může stát Alex nejen její život, ale i duši…
Ukázka z knihy
Když se mi poprvé zjevila v podobě muže Smrt, hodila jsem po něm matčinou lékařskou kartou. Na první pohled se zdálo, že jsem ji po něm mrskla, ale protože mi v té době bylo jen pět, odpustil mi. Občas jsem si přála, aby se tak nestalo – zvláště ve chvílích, kdy se naše cesty kvůli mé práci zkřížily.
„Paní Craftová, tohle je naprosto nepřijatelné!“ Henry Baker před sebou zuřivě mával tučnou rukou. Zpoza něho se na mě díval Death, sama Smrt.
Během těch osmnácti let jsem se už naučila, že se nemám na sběratele duší s oblibou v džínech dívat, a soustředila jsem svou pozornost pouze na klienta, jehož tvář pomalu přecházela z odstínu višňově červené do brunátně šarlatové. Pohladila jsem květy v pugetu pohřebních lilií ležících po mém boku a v duchu jsem se pomalu děsila, kam tenhle rozhovor povede.
„V naší smlouvě bylo stanoveno, že povolám stín.
A to jsem udělala.“
Baker jen mávl rukou. „Slíbila jste mi výsledky.“
„Řekla jsem, že budete moci položit dotazy.“ Opřela jsem se o rakev jeho otce. Nebylo to sice nijak uctivé, ale sotva dvě hodiny před obřadem jsem vrátila stín pana Bakera staršího zpátky do jeho těla. Úcta neměla s mou prací nic společného. A šek je šek.
Baker se otočil na podpatku a mašíroval si to uličkou. Čekala jsem. Věděla jsem, co přijde. Baker šel po penězích – a nijak se mu to nedařilo – a já už s lidmi jako on měla svou zkušenost.
Bakerovi v patách šel Death. Napodoboval každý těžký krok, výsměšně kopíroval trhavé pohyby tělnatého muže. Po celou dobu mu na rtech hrál úsměv a ani na moment ze mě nespustil tmavé oči.
Doufám, že tohle je jen společenská návštěva. Podívala jsem se na něj, žádala jsem ho, varovala – bylo mi fuk, co z toho –, aby nechal mého klienta na pokoji. Blýskl po mně dokonalým chrupem, což mi nijak nenapovědělo, na co se chystá.
Baker dál přecházel kolem dokola.
No, radši ať to máme rychle za sebou. „Podle smlouvy můžete platit hotově, šekem nebo bankovním příkazem. Budete chtít paragon?“
Baker se okamžitě zastavil. Vyvalil oči a kůže na tvářích se mu roztřásla. „Za tohle zaplatit nehodlám.“
A je to tady. Odstrčila jsem se od rakve. „Poslyšte, pane,chtěl jste povolat stín. Povolala jsem stín. Že váš taťka neřekl, co jste chtěl slyšet, no, to je váš problém, ne můj. Máme spolu dohodu, a pokud…“
Spustil ruku a polekaně vykulil oči.
To bylo snazší, než jsem čekala. Vydechla jsem, abych se zbavila nutkání křičet, a nasadila jsem svůj profesionální úsměv. „Budete tedy chtít vystavit paragon?“
Baker se chytil za hruď a sípavě se nadechl. Jednou. Dvakrát. Pak pomalu otočil hlavou a přes rameno se podíval za sebe. Z Deathovy tváře se úsměv vytratil.
A sakra.
Anděl smrti, sběratel duší, smrťák – ať ho nazvete jakkoli, většina lidí ho spatří za život jen jednou. Právě teď
vykročil vpřed a Baker o krok ustoupil.
Sakra. Seskočila jsem z vyvýšeného pódia, na kterém stála rakev. „Ne!“
Pozdě.
Death vnořil ruku do Bakerova trupu a z tváře mého klienta se vytratila barva. Cukl sebou. Death ustoupil a Baker jen stačil jednou mrknout, než se sesunul na zem.
V rohu místnosti někdo zaječel a pak se místností rozlehl zvuk odsouvaných židlí. Obřadník letěl uličkou, hned za ním Bakerova žena a dospívající syn. Bakerově asistentce se leskly oči, když z pouzdra za opaskem jeho ženy vytahovala mobilní telefon.
„Devět-jedna-jedna,“ řekla, zatímco se Baker Třetí – a poslední – vrhl na masáž srdce. Chudák dítě.
Držela jsem se od nich stranou. Vše, co jsem mohla v tuhle chvíli udělat, bylo dát jim trochu prostoru. Death si už jeho duši vzal – Henryho Bakera už nikdo neoživí. Ne že bych se chystala jeho rodině tuto zprávu sdělit.
Death se opíral o zeď kus od nich, svalnaté paže si překřížil přes hruď. Usmíval se s ďábelskou nevinností a tmavé vlasy mu spadaly kolem tváří.
Dívala jsem se na něj a pomalu zvedla z podlahy svou kabelku. Nemohla jsem mu dávat za vinu, že si Bakerovu duši vzal – přece jen je to jeho práce – ale…
„Aspoň jsi mohl počkat, až mi zaplatí.“
Pokrčil rameny. „Nevypadal, že by se k tomu chystal.“
Pravda. Možná. Nad Bakerovým tělem postával hlouček lidí. Tohle bude pro obchod víc než špatné.
Zalovila jsem rukou v kabelce. Peněženky jsem si nevšímala, stejně v ní nic nebylo. Pod krabičkou křídy, kterou jsem kreslila kruhy, keramickým nožem na rituály, mobilem a řidičákem jsem našla tři centy, desetník, zmačkaný staniolový obal a kancelářskou sponku.
Death hodil pohledem na poklad v mé dlani. „Chceš si koupit žvýkačku?“
„Lístek na autobus domů.“
Oba jsme se zamračili na mou dlaň. Třináct centů mi nepomůže. Ale poslední peníze jsem dala za ošetření u zvěrolékaře. Dokud mi nezaplatí, jsem na mizině.
„Nepracuješ snad spolu s prokurátorem na případu Amandy Hollidayové?“ zeptal se Death.
Hodila jsem drobáky zpátky do kabelky. „Stín přijde na řadu až zítra a pak musím počkat, až mi město, nějaký úředník, vypíše šek.“
Měla jsem obžalobě přivést jejich hlavního svědka, protože v tomto případě smrt nezabrání oběti, aby svědčila proti svému vrahovi. Tudíž jste si mohli přečíst novinové titulky hlásající, že jsem „hlasem umlčených“ nebo „rušitelka mrtvých“, ale jedno bylo jisté: bylo to velké.
AUTORKA: KALAYNA PRICE
Kalayna Price se narodila roku 1982 v městě Columbia v Jižní Karolíně. Vystudovala zde také střední školu a na tamní univerzitě promovala v oboru studiové tvorby a malby. Vždycky byla velký čtenář a snílek. V deseti se pustila do tátovy knihovny s fantasy romány a její představivost nabrala pomalu rychlost světa. Nejdříve se zamilovala do epických dobrodružství, mýtických ras a monster hrdinské fantasy, ale vždycky jí to víc táhlo ke tvorům, kteří na vás vyskočí v noci. Nejspíš právě proto má momentálně na kontě dvě temněji laděné urban fantasy série.
Kalayna nachází inspiraci do knih ze svého okolí, svých studií dávné mytologie a také své vášně pro čtení folklóru. Její knihy v sobě nemají jen notnou dávku mystična, ale také příměs romantiky, trochu toho hororu, humoru a velkého množství záhad. Když zrovna nepíše, ráda si hoví při četbě knih, anebo brouzdá po internetu s cílem najít co nejvíce informací ke svým dalším příběhům. Jindy se zavře ve svém ateliéru a tvoří, s vášní sobě vlastní fotografuje a řádí s hulahop. Kroužení obruče na těle považuje za nejlepší cvičení na planetě a je také známá tím, že si sem tam po večerech ony obruče zapálí. Ať je vzrůšo.
Zdroj obálky a anotace knihy: Baronet.cz
Zdroj obrázku a informací o autorovi: Baronet.cz, GoodReads.com
