Odkaz dračích jezdců je fantasy série pro mládež z pera mladého amerického autora Christophera Paoliniho. Hlavním hrdinou je dospívající chlapec Eragon, který si v poklidu žil svůj venkovský život, dokud mu ho znenadání nenarušil nález tajemného kamene, ze kterého se později vyklubalo vejce a z toho pak dračice Safira…
Jak už to v podobných příbězích bývá, Eragon se chtě nechtě stane tím jediným, kdo může zachránit celou Alagaëasii – svět, v němž se tento dračí příběh odehrává. On je po mnoha letech novým Dračím jezdcem a na něm nyní je, aby společně se Safirou a malou skupinkou vzbouřenců, kteří si říkají Vardenové, svrhl šíleného krutovládce Galbatorixe a opět nastolil mír. Nebude to však mít nijak lehké, vždyť je jen obyčejným farmářem, synem Nikoho. Nebo ne?
Je tomu už téměř 10 let, co u nás vyšel první díl této původně plánované trilogie, ze které se nakonec vyklubala tetralogie a termín vydání posledního dílu s názvem Inheritance, který je stanovený na 30.3., se neúprosně blíží. Už jsme s Eragonem přestáli jeho těžké začátky v Knize Eragon, navštívili jsme elfy a prošli základním výcvikem v Eldestovi a odhalili mnohé pravdy v Brisingrovi. A teď se konečně, po mnoha letech blíží závěr.
Jenomže čtenáři, kteří s takovým nadšením hltali Eragona a odhodlaně drželi pěstičky svým hrdinům, už poněkud odrostli. Ono deset let, v době, kdy dospíváte, znamená vcelku dost času a tak tito čtenáři už například pilně studují povinnou četbu na maturitu nebo se prokousávají složitější literaturou. Otázkou je, zda se Odkaz Dračích jezdců uchytí a bude těšit další a další generace, jako tomu je například u Harryho Pottera nebo Pána Prstenů.
Názory na tuto sérii se poněkud různí, ale mnoho skalních fanoušků fantasy ji odsuzuje. Proč? Odkaz Dračích jezdců provází velká reklama – výrazné, barevné plakáty zdobící výkladní skříně knihkupectví, nápisy hlásající „Světový BETSSELLER“, velká slova chvály:
„Autentické dílo význačného talentu“
-The Nex York Times Book Review
„Christopher Paolini vytváří svým raným debutem literární kouzlo.“
-People
Ale je to skutečně tak? Je Paolini pokračovatelem velikánů, jako byl Tolkien? To zřejmě ne, ale… zkusme se nad tím ale zamyslet. Paolinimu bylo patnáct let, když začal na Eragonovi pracovat, byl ještě takřka dítě. Zamiloval si fantasy a zejména Pána Prstenů, toužil se také stát spisovatelem a vytvořit svůj vlastní svět, své vlastní postavy a svůj příběh. A ano, sám to přiznává – Pán Prstenů ho velmi ovlivnil, inspiroval se jím. Opravdu je to tak neodpustitelné? Tolkien byl mistr a ovlivnil mnoho spisovatelů. Mnozí Paolinimu vytýkají neoriginalitu, ale ani pan Tolkien nebyl úplně originální a „nevycucal si příběh z prstu“. I on se inspiroval a to mnohými legendami a pověstmi a je logické, že nyní se mladí spisovatelé inspirují jím.
„Ti zkušení a vševědoucí“ čtenáři Odkaz dračích jezdců odsuzují se slovy – „Nesmysl a slátanina, vymývání mozků, odpad.“ Při brouzdání internetem člověk objeví i opravdu nepěkné názory, ale je toto pravda? Je tato série skutečně tak špatná, opravdu dětem vymývá mozky?
Kde je tedy pravda? Je to skutečný Bestseller a nový úžasný objev, který stojí za to mít doma nebo jen hloupá napodobenina toho, co tady už bylo a tedy naprostá hloupost?
Není to ani jedno ani druhé. Ano, reklama je přehnaná a přespříliš velká. Ano, slibuje něco, co není tak úplně pravda. Odkaz Dračích jezdců je série, kterou napsal velmi mladý autor, hlavním hrdinou je mladý chlapec, který v průběhu příběhu dospívá. Je tedy tak těžké odhadnout, komu je tato série primárně určena? Ano, je to série pro mládež, jak překvapivé. Tak proč se dospělí lidé, kteří už jsou na trochu jiné úrovni, obtěžují ji odsuzovat a shazovat?
Eragon, Eldest, Brisingr a Inheritance jsou knihy pro mladé čtenáře a proto není možné očekávat složité zápletky, filozofování a jinotaje na každém řádku. Je proto logické, že tyto knihy nejsou nijak náročným čtivem. Eragon je dospívajícím chlapcem a proto je jeho chování pro odrostlejší čtenáře mnohdy nepochopitelné. Divíte se, proč okamžitě neuposlechne rady starších a bezesporu moudřejších, proč se chová jako „nafoukaný puberťák“. Jenomže tady si právě čtenář musí uvědomit jednu důležitou věc – on to totiž je puberťák a je tedy logické, že se tak bude i chovat. Dospělí příliš rychle zapomínají, jaké to je být dospívajícím. Děti asi nebudou příliš bavit těžká filosofická díla, nebojte, oni k tomu možná časem dospějí samy, ale proč by teď, když jsou ještě dětmi, nemohly přečíst něco pohádkového a dobrodružného. Odkaz Dračích jezdců totiž obsahuje vše, co mladé čtenáře baví a co vyhledávají – napětí, dobrodružství, dospívání hlavního hrdiny, fantazii.
Proto radím – nedejte moc na reklamu, všichni dobře víme, že je mnohdy lživá, ale neposlouchejte přespříliš ani „ty zkušené“. Odkaz Dračích jezdců Christophera Paoliniho je zkrátka tím, čím je – fantasy příběhem pro mladé čtenáře a i když existují daleko lepší knihy, není dobré Eragona se Safirou hned odsoudit, nezaslouží si to. Copak není lákavé odpoutat se od reality, vypnout, na chvíli odsunout rozum stranou a vžít se do milého, i když ne úplně dokonalého příběhu jednoho chlapce a jeho dračice? A pak si možná i vy starší uvědomíte, že to není tak špatné, jak jste původně mysleli. Věřte tomu, děti si nedostatků tolik nevšímají a možná že právě díky Paolinimu si čtení zamilují, možná to bude právě on, kdo jim otevře kouzelné dveře do té náročnější literatury.
Zdroj obálek i obrázku autora: Fragment.cz
Zdroj doprovodného obrázku: Elfwood.com
Odkaz dračích jezdců mě opravdu nadchnul a vím, že jsme do toho byla úplně zažraná. 😀 Alespoň do prvního dílu, třeba třetí už mě moc nebavil..
J8 viděla číst Brisingera i jednu paní, měla blízko padesátce, ale pokud si dobře vzpomínám, tak mi říkala, že jí to baví.. Podle mě tedy záleží na člověku, každého osloví trošku něco jiného. 🙂
My jsme taková zvláštní rodina, Odkaz dračích jezdců mám totiž ráda jak já (dítě školou povinné), tak moje babička, která už nějakej ten věk má 🙂 Neříkám, že je Odkaz dračích jezdců dokonalej, neni, ale já miluju fantasy a ODJ se mi prostě zalíbil, i když to nepatří mezi nejlepší knihy.
Moc na reklamy nedám. I když často nějakou knihu někdo odsuzuje nebo ji doporučuje. Ráda si poslechnu jeho názor. Ale musím si tu knihu ´přečíst sama a udělat si na to názor. A tu ODJ to platí také, možná že to s těmi reklamami přehání, ale já si tu knihu stejně přečtu a udělám si vlastní názor….